(Vzdálenost asi 25 km od Olešnice)
Na jednom ze skalnatých ostrohů Českomoravské vysočiny, nad řekou Svratkou a jejími přítoky, stojí nad městečkem Nedvědicí jeden z našich nejzachovalejších a nejkrásnějšíchhradů - Pernštejn. Název hradu je zřejmě odvozeninou od německého "Bárenstein", tj. "Medvědí hrad". K tomuto výkladu vedou i názvy potoka Nedvědičky a městečka Nedvědice.
(Vzdálenost asi 12 km)
Počátky historie hradu Svojanova spadají do období kolonizace odlehlých koutů zemí koruny české. K takovým místům patřila i zdejší členitá část českomoravského pomezí, kudy od nepaměti procházela obchodní stezka.
(Vzdálenost asi 25 km)
V r. 1682 Jan Bohuš ze Zástřizl a jeho choť Zuzana začali stavět rozsáhlou budovu dominikánského ženského konventu s kostelem nedaleko pod boskovickým hradem. Stavba byla dokončena r. 1694. V r. 1784 klášter i kostel zrušil Josef II. Objekt získali Ditrichštejnové, kteří jej nejprve využívali jako továrnu.
(Vzdálenost 10 km)
Nejstarším předchůdcem kunštátského zámku byl hrad. Ten byl sídlem Kuny z Kunštátu, jenž se po něm psal roku 1279, hrad se však poprvé výslovně připomíná až v r. 1360. Podle Kuny bylo nazváno i městečko Kunštát či Kunino Město. Kunův otec Gerhard pocházel ze Zbraslavi u Rosic a v letech 1236 - 40 byl purkrabím v Olomouci.
(Vzdálenost asi 15 km)
Původně existovala v Lysicích gotická tvrz (písemně prvně doložena r. 1480, není však jisté, zda stála v místech dochovaných zbytků středověké tvrze, která je začleněna do záp. křídla dnešního zámku). Tvrz úzce souvisela s blízkým hradem Rychvaldem.
(Vzdálenost asi 25 km)
První zmínka o vsi Rájec je z r. 1139, kdy je uváděn v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako statek olomouckého biskupství. Od 30. let 13. stol. vystupují v listinách páni z Rájce. Ve středověku zde stávaly pravděpodobně dvě tvrze (jistě prokázána je jedna).
(Vzdálenost asi 14 km)
Mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (dnes součást Víru) byl na táhlém hřebenu postaven patrně koncem 13. stol. gotický hrad. Staviteli hradu byli pravděpodobně Pernštejnové a to jedna z větví tohoto velkého rodu erbu zubří hlavy (Auer – z něm. zubr). Nejasné jsou jak dějiny, tak zánik tohoto hradu, když již r. 1403 se uvádí hrad jako pustý.
(Vzdálenost asi 3 km)
Hrad Louka, poprvé připomínaný v r. 1360, byl středem významného panství, které ovládalo Olešnicko. V té době jej držel Proček z Lomnice. Archeologické sběry datují počátky hradu již do konce 13. století, tedy do doby zformování dominia Tasovců v tomto prostoru.
Zřícenina gotického hradu na skalnatém zalesněném návrší nad pravým břehem Svratky, nad vyrovnávací nádrží Vírské přehrady. Rozsáhlý hrad Pyšolec, středisko samostatného panství, byl vystavěn ve 13. století v raně gotickém slohu, jak o tom svědčí dochovaná zřícenina. Historicky doložen je teprve v roce 1350, kdy jej Filip ml. z Pernštejna prodal Ješkovi z Kounic.
(Vzdálenost asi 16km)
Zbytky rozlehlého hradu Zubštejna, zvaného původně Lapis nebo Kámen, se nacházejí na skalnatém hřebenu po pravém břehu řeky Svratky u vsi Pivonice. Hrad byl vystavěn ve 13. století, jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku.
